aktualizováno: 30.12.2016 20:54:40 

Poutní místo Kalvárie Jaroměřice

      

Dějiny a popis poutního místa Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka

                Jako každý význačný vrch tak i hora Kalvárie jest opředena pověstmi. Kraj býval v 17. století velmi často navštěvován krupobitím a živelnými pohromami, které působily velké škody na úrodě i na majetku. Lid měl za to, že jest to dílo zlého ducha, kterému dal jméno Kadrman a za jeho sídlo označoval rokli nacházející se na západní straně tohoto vrchu. Dodnes je ještě tomuto vrchu říká Kadrmana. Kadrman dle lidové pověsti se zjevoval v podobě ohnivé koule, jindy v podobě hrozných mraků. Někdy bývalo z této rokle slyšeti kvílení, křik i řev v čemž obyvatelstvo spatřovalo řádění zlého ducha. Proto r. 1664 postavili lidé na temeni kopce kříž. Od té doby pociťovali úlevu v pohromách. Z vděčnosti se zavázeli, že dvakrát do roka, o svátcích sv. Kříže, budou putovati na horu Kalvárii. Tolik pověsti.

                Roku 1683 řádila na Moravě velká morová rána, která si v Jaroměřicích vyžádala několik obětí. Tehdejší majitel jaroměřického panství po čase byla jeho manželka, když měla dát život dítěti, uvržena na lože. Po třídenních hrozných bolestech, kdy veškerá lidská pomoc se zdála býti marnou, obrátili se o pomoc k Bohu a slíbili,  když Bůh zachrání oběma život, postaviti na kopci kostel ke cti ukřižovaného Spasitele. A Bůh jejich prosbu vyslyšel. Paní pocítila úlevu v bolestech a dala život malému děvčátku. Na stavbu kostela věnovali oba manželé všechny peníze, které jim zbyly po zaplacení všech dluhů, jimž byl jaroměřický statek zatížen.

                Zavolán byl  vldp. P. Jeroným Weith z Mor. Třebové, člen řádu františkánského, který pobyl nějaký čas také ve Sv. Zemi. Vyjádřil se, že vrch svou výškou i šířkou se podobá Kalvárii jeruzalémské.  4. května 1712 byl položen základní kámen ke stavbě kostela. Stavby rychle přibývalo, poněvadž i obyvatelstvo z Úsobrna, Uhřic a Biskupic spolu s jaroměřickými pomáhalo při stavbě domu Božího. A tak s pomocí Boží byl kostel roku 1713 dostavěn a téhož roku 14. září na den Povýšení sv. Kříže za velké účasti lidu z dalekého okolí posvěcen hrabětem Kolovratem, kapitulním děkanem olomouckým. Zároveň z Říma přišla zpráva, že se povoluje na hoře Kalvárii zříditi bratrstvo Nějsvětějšího  Vykupitele.  Od té doby nese vrch své nynější jméno: Hora Kalvárie. Do nového kostele byla pořízena kopie obrazu sv. Salvátora          ( Vykupitele), který je chován ve zvláštní kapli naproti římskému kostelu v Lateráně a ve kterém jsou uloženy vzácné ostatky. Proto se této kapli říká svatyně svatých ( ad sancta sanctorum). Obraz v této kapli dle podání maloval sám sv. Lukáš. Podle něho tedy byl pořízen obraz pro Horu Kalvárii, v Římě posvěcen a originálu dotknut. O něco později byla přistavěna další část kostela t. zv. zahrada Getsemanská, stavěná na způsob krápníkové jeskyně. Na nádvoří postavena Betlémská kaple a hrob P. Marie.

                Roku 1735 byly pro Horu Kalvárii získány ostatky křesťana vojína  a mučedníka sv. Feliciána; jsou to kosti z jeho těla s rozbitou nádobkou, v níž  v jeho hrobě byla schována krev mučedníka.  Daroval je pro Horu Kalvárii sám tehdejší olomoucký arcibiskup kardinál Schrattenbach. Na Hoře Kalvárii u kostela bydlel po dlouhou dobu poustevník Ondřej Janele v blízkém lese zvaném Háj, kde na místě t. zv. Poušťce  si vystavěl chaloupku.  R. 1773 zpozoroval oknem,  že celý kostel je v záři světla. Vzbudil svého druha Antonína Jaborka,  běží ke kostelu v domnění,  že kostel hoří. Ale když přišli blíže, zář najednou zmizela. Totéž na své cestě z Jevíčka spatřili i dva občané z blízkého Úsobrna Matouš Čmel a Valentin Komárek.

                Hora Kalvárie vedle několika zpráv o pomoci Boží včasných potřebách a v nebezpečí smrti jest poutním místem, kde mnozí lidé ve stínu sv. Kříže nacházejí opět duševní klid i záchranu jsouce před všemi duševními úzkostmi, výčitkami svědomí a obavou před Božím soudem,  naplněni zoufalstvím nad ztrátou osob jim drahých či neštěstím, které na ně v životě přikvačilo.

Popis   Hory   Kalvárie

                Od filiálního kostela v Jaroměřicích vede nás jedenáct zastavení křížové cesty jeruzalémské na Horu Kalvárii. Je to dílo italského sochaře Klemente. Na Hoře Kalvárii se přichází k hlavní bráně, nad níž viděti sousoší zv. Ecce homo        ( Ejhle, člověk). Pilát ukazuje lidu zbičovaného Spasitele. Branou vcházíme do nádvoří, kde jsou soustředěny další památky. Kaple s hrobem P. Marie, Betlémská kaple z dvěma prostory. Nahoře je hrob P. Ježíše. Po schodech se schází do vlastní Betlémské kaple, kde je velmi vzácná italská sochařská práce:

Narození Páně, příchod Sv. tří králů a útek do Egypta. U kaple za železným mřížováním jest t. zv. lapis unctionis – kámen pomazání, kopie kamene, který je na Kalvárii v Jeruzalémě a na němž spočinulo Kristovo tělo, když bylo balzamováno před pohřbením do hrobu. Nad vchodem poutního kostela, který je stavěn dle původního kostela na Kalvárii jeruzalémské, jsou umístěny tři erby – znaky. Boční erby jsou rodovými znaky zakladatele kostela rytíře Jana Michala Šubíře z Chobyně a jeho manželky. Prostřední pak obsahuje text papežského výnosu sv. Otce Klementa XI., v němž se poutníkům na Hoře Kalvárii udělují tytéž odpustky, které lze jinak získati jen v Římě v kapli ad sancta Sanctorum. Nad erby nahoře je pak výjev z ukřižování Páně. Ve výklencích v nádvoří jsou pak výjevy z utrpení Páně a dějin sv. Kříže.

                Při vstupu do poutního chrámu Páně se objeví našim zrakům hlavní oltář se vzácnou památkou obrazem Nejsvětějšího Vykupitele – Salvátora, bohatě zdobeným českými drahokamy. Před hlavním oltářem jsou dvě hrobky. Na pravé straně jest pochován zakladatel kostela, nalevo pak jeho manželka a děti. Nalevo od hlavního oltáře je boční oltář s pozlacenou rakví chovající ostatky sv. Feliciána. Na druhé straně jest imitace napodobení plátna z hrobu Kristova. Na stropě v kruhu jsou vymalováni: Na levé straně naši čeští patronové, na pravé pak čtyři evangelisté.

                Dvěma průchody se vchází do getsemanské zahrady s třemi oltáři. Prostřední s výjevem Kristus na hoře Olivetské. Pod oltářem znázorněn jest očistec. Na bočním oltáři zasvěceném Neposkvrněnému Početí jest vzácný obraz italského malíře. Kousek od tohoto oltáře na zdi výjev: Spící apoštolové v zahradě Getsemanské. Naproti pak oltář Bolestné Matky Boží.

                Naproti kostelu spojena s farní budovou je kaple zvaná Loreta. Velká kaple s obrazy z křížové cesty jest tak zvaná Poenitenciaria, tj. kaple zpovědní. Jest to předsíní loretánské kaple, v níž nad oltářem jest vzácná soška P. Marie z Lorety. Tato socha jest italským uměleckým dílem a byla pořízena roku 1720. Pod loretskou kaplí jest hrobka, v níž jest pochováno sedm členů řádu sv. Augustína, kteří z blízkého Jevíčka vedli duchovní správu na Kalvárii.

 


Krátká historiografie Kalvárie v Jaroměřicích

 

Rok 1075 – první písemná zpráva o obci Jaroměřice

Období života předpokládaného stavitele Kalvárie v Jaroměřicích italského původu Jana Blažeje Santiniho zvanéno Aichel

Rok  1664  -  jaroměřičtí občané se usnesli postavit dřevěný kříž na Kalvárii, aby zamezili řádění zlého ducha Kadrmana a to také údajně přestalo. Toto byly první základy putování na Kalvárii.

Rok 1680  -  v této oblasti řádil mor – František Julius Šubíř z Chobyně /otec zakladatele kostela/ na temeni kopce nechává postavit kapličku ke cti Povýšení svatého Kříže a svatých patronů Fabiána, Šebestiána, Rocha a Rozálie.

14. prosince 1680   – narození Františka Michala Šubíře z Chobyně

Rok 1705 –  daný slib manželů Šubířových pro stavbu kostela,  při obtížném  porodu ženy Františka Michala Šubíře Johanky, ze kterého se narodila dcera Anna Marie /18.ledna 1705/

Rok 1709 – zesílilo řádění moru – byla vysoká intenzita poutí ke kapličce . Sám František Michal Šubíř přislíbil po šťastném přežití této rány zvýšení dotací na provoz této kapličky

4.května  1712 – jevíčský administrátor Bernard Šumický na svátek nalezení svatého Kříže položil základní kámen  budoucího chrámu

Rok 1712-1713  František Michal Šubíř se svou chotí Johankou Konstancií Šubířovou nechávají postavit na pahorku chrám zasvěcený Povýšení svatého Kříže. Intenzita poutí nabyla nebývalých rozměrů. Ještě v čase stavby chrámu se začal kopec nazývat Kalvárií.

14. září 1713  byl chrám posvěcen. Středobodem nového kostela se stal následně po vysvěcení obraz Nejsvětějšího Spasitele /Salvátora/, který je napodobeninou obrazu v kapli Ad Sancta Sanctorum v Římě. Po dokončení hlavního chrámu byla provedena výstavba Getsemanské zahrady a následně dalších venkovních objektů – křížová cesta, kněžská residence s Loretánskou kaplí, tím vzniklo několik dalších velmi zajímavých sakrálních objektů s  mnoha biblickými upomínkami na Kristovu mučednickou smrt.

Rok 1714 – darován zvon sv. Dismas pro Kalvárii hrabětem Wittenem

Rok 1720 – dovezena drahocenná soška Panny Marie Loretské přímo z Lorety v Itálii.

Rok 1730 – dal František Michal Šubíř vystavět na Kalvárii faru s přilehlou kaplí . Plán zhotovil brněnský stavitel Jan Klíčník s využitím Santiniho návrhů podle Šubířova přání.

24.5. 1730 - položil ke stavbě fary a Loretánské kaple třebovský děkan Jan Sterer

Rok 1734 – věnované další dva zvony Františkem Michalem Šubířem a to za uzdravení – sv. František a Antonín, druhý zvon sv. Jan Nepomucký

25.září  1735 – dovoz ostatků s. Feliciána na Kalvárii s vrcholnou slavností – daroval olomoucký biskup kardinál Wolfgang Hannibal von Schrattenbach, protektor kalvarijského Arcibratrstva

3.ledna  1738  v Jaroměřicích zemřel František Michal Šubíř zakladatel kostela na Kalvárii – Královský tajný rada a moravský vrchní zemský komisař

Rok 1742 – ve třetím křídle směrem ke kostelu, ke dvěma již stojícím křídlům fary byla přistavěna rozsáhlá Loretánská kaple Panny Marie Ustavičné pomoci s vlastní malou Loretou po straně Františkem Xaverem Antonínem Šubířem - synem zakladatele kostela

Rok 1771 – zavěšení zvonu Panna Maria a sv. Josef  v Loretánské kapli

Rok 1784-1786 – Císař Josef II. při josefínských reformách zakázal poutě ke kostelu na Kalvárii

Rok 1863 – u vchodu do Lorety byl postaven dřevěný kříž / byl původně hlavním křížem na místním hřbitově

30. srpna 1909 – požár kalvarijského kostela – roztaven jeden zvon

25. října 1916 – zabaveny dva zvony z filiálního kostela + zvon z jižní zvonice na Kalvárii

7.ledna 1918 – vojenská komise zabavuje jeden zvon z Kalvárie a dva zvony z filiálního kostela 11.listopadu 1928 – po předchozí sbírce kostelního výboru byly ve vsi posvěceny tři zvony

Rok 1932 – byla provedena přemalba výklenků na nádvoří akademickým malířem Františkem Přečkem

8. dubna 1942 od 8-9 - hodin zvoní všechny zvony naposled, následně jsou zabaveny a to 3 ze spodního filiálního kostela a z Kalvárie jeden

Rok 1946-1947 Misie na Kalvárii – vztyčen Misijní kříž v těsné blízkosti bočního vchodu vpravo do nádvoří chrámu

Rok 1962 - oprava fasáda kostela a obvodového zdiva, výměna brán, odstranění značně poškozených olejomaleb ve výklencích na nádvoří a nahrazení vyškrabanými biblickými výjevy v břízolitové omítce panem Flasarem z Červenky u Litovle, oprava schodiště u kostela na Kalvárii k 250. výročí od posvěcení chrámu Povýšení svatého Kříže na Kalvárii, v následujících letech po oslavách byla provedena oprava části fasády severovýchodní strana Loretánské kaple,  kněžské rezidence a celkové oplocení farské zahrady

Rok 1963 – oslava 250. výročí od posvěcení chrámu na Kalvárii

Rok 1986-1987 – celková vnitřní rekonstrukce stavební včetně nové el. instalace kostela Všech svatých v Jaroměřicích s přípravami na opravy kostela na Kalvárii v Jaroměřicích

Rok 1988 – celková izolace chrámu, betlémské jeskyňky proti zemní vlhkosti, kompletní rekonstrukce el. instalace chrámu, kapliček, betlémské jeskyňky a následně kompletní rekonstrukce el. instalace fary, Loretánské kaple a to vše včetně výmalby

Rok 1999 – 2013 generální oprava střech kostela, kněžské rezidence, fasády kostela, obvodového zdiva nádvoří, odvodnění nádvoří, oplechování, výměna vstupních brán, výměna venkovních vstupních schodišť, celková oprava obvodového zdiva nádvoří, rekonstrukce nádvoří, položení zemního kabelového přívodu pro kapličky, zřízení vodoinstalace pro nádvoří a sákristii včetně odpadů, odvedení srážkové vody od chrámu a z nádvoří, kompletní terénní úprava nádvoří a venkovních přilehlých ploch kolem chrámu. Postupný průběh duchovních oslav výročí 300 roků od posvěcení chrámu Povýšení svatého Kříže 14. září 2013, a to s přispěním členů Nadace poutního fondu Kalvárie v Jaroměřicích.  To vše za významně finančně, publicisticky a propagačně přispívajících jaroměřických občanů, dobrodinců z blízkého i dalekého okolí, kteří rovněž nemalou měrou tyto opravy podpořili.

19.května 2013 / sobota/ konání křížové cesty  od spodního kostela k oslavnému chrámu na Kalvárii, vztyčení nového mohutného, dubového, misijního kříže, jeho posvěcení a následná mše sv. celebrovaná Mons. Josefem Hrdličkou pomocným biskupem olomouckým /rodák z sousedních Velkých Opatovic/.

20.května 2013 /neděle/ slavná pouťová mše svatá celebrovaná Mons. Miloslavem kardinálem Vlkem emeritním arcibiskupem pražským.

14. září 2013  sobota /300 roků od posvěcení chrámu/

Konání křížové cesty od spodního kostela do oslavovaného chrámu na Kalvárii za účasti Mons. Jana Graubnera arcibiskupa olomouckého, metropolitu moravského s následující mši svatou a umístěním  památné destičky po pravé straně hlavního oltáře.

15. září 2013 /neděle/ oslavy 300 roků od posvěcení chrámu na Kalvárii v Jaroměřicích.

Slavná mše svatá, které předsedal Mons. Dominik kardinál Duka OP. Metropolita a primas český. 

Celkové dokončení vnějších oprav chrámu Povýšení svatého Kříže a zahájení oprav na kněžské rezidenci na Kalvárii v Jaroměřicích.

 

 

 

 

 

 

Zpracoval 8.ledna  2014 předseda Nadace poutního fondu Kalvárie v Jaroměřicích Jan Lexman

TOPlist